
Jak jsem si postavil svůj FPV dron
Už delší dobu mě lákala představa, že bych si složil vlastní FPV dron – stroj, který nebude jen koupený v krabici, ale projde mi rukama od prvního šroubku až po první let. A tak jsem se pustil do stavby.
Začátek: rám a první šroubky
Všechno začalo jednoduchým rámem z karbonu. Položit před sebe hromádku dílů a představovat si, že z toho vyroste něco, co se skutečně odlepí od země, je docela vzrušující pocit. Při montáži ramen a prvních šroubků už se pomalu začíná rýsovat silueta dronu.
Montáž elektroniky
Jakmile rám držel pohromadě, přišla na řadu elektronika – letový kontroler, ESC modul a motory. Každý kabel má své místo a chce to trochu trpělivosti, aby se vše vešlo tak, jak má. Pájení nebylo vždy snadné, ale s každým připojeným drátkem se dron stával víc "živým".

Propojení a kabeláž
Jedna z největších výzev byla uspořádat kabely tak, aby nepřekážely vrtulím a zároveň zůstaly pevně uchycené. Není to jen otázka estetiky, ale hlavně spolehlivosti – volný kabel může ve vzduchu znamenat konec letu. Tady jsem se naučil, že trpělivost a pár stahovacích pásků dokáže divy.
Kamera a FPV systém
FPV kamera je srdcem celého zážitku. Když jsem ji zasazoval do rámu a propojoval s vysílačem, poprvé jsem si opravdu představil, jaké to bude vidět svět očima dronu. Najednou už to nebyla jen hromádka elektroniky – dostávalo to charakter.
Finální kompletace
Když přišly na řadu vrtule a kryty, bylo jasné, že projekt je téměř u konce. Z "kostry" se stal opravdový stroj. Poslední kontrola spojů, dotažení šroubů, připojení baterie – a dron byl připravený.

První zapnutí a test
Ten okamžik, kdy jsem poprvé zapojil baterii a slyšel pípnutí elektroniky, byl pro mě malý svátek. Všechno se rozsvítilo, motory se roztočily – a já věděl, že to stálo za to. Krátké testovací lety ukázaly, že stroj drží ve vzduchu, a první FPV záběry mi vykouzlily úsměv od ucha k uchu.
Co jsem si odnesl
Postavit si FPV dron není jen o tom mít vlastní stroj. Je to o poznání každé jeho součástky, o trpělivosti a radosti z procesu. A hlavně – ten pocit, když letíte s něčím, co jste sami poskládali, je prostě nepopsatelný.